Miloš Urban: Hastrman

Novodobá utopie, dílo pozdního romantismu, pohádka pro lid držený pod krkem svou vlastní politickou reprezentací – tak lze charakterizovat Hastrmana (2001), potenciální černou knihu ekoterorismu… kdyby to nebyla kniha zelená. Děj románu je rozdělen do dvou časových pásem – do období 19. století a do současnosti.

Obojí spojuje hlavní postava hastrmana, který si vytyčil za úkol vyčistit vody na svém panství od nánosu bahna... Vypravěčem je samotný hastrman, který čtenáři děj vypráví nezaujatým tónem. V hastrmanovi se ve skutečnosti skrývají dvě osobnosti: zvíře a bestie toužící stát se člověkem. Tyto osobnosti se v něm neustále potýkají. Je to bytost bez duše, přírodní živel, který vždy činí to, k čemu je předurčen. Není zlý ani dobrý, nelituje svých činů a ani nemá radost z toho, co provádí.