SS1: Heinrich Himmler

Thomasova kniha je určena „těm, kdo nechtějí čekat do roku 2045“. Tehdy totiž skončí stoletý britský zákaz uvolnit dokumentaci týkající se širších závažných souvislostí sebevraždy, kterou údajně spáchal 23. května 1945 v britském zajetí říšský vedoucí SS Heinrich Himmler. Oficiální verze vycházela z odpovědi seržanta Edwina Austina, svědka Himmlerova (Hitzingerova) příchodu do zajetí: „Okamžitě jsem poznal, že to je Himmler.“ Historici ji bezmála šest desetiletí nepřestávali opakovat navzdory neexistenci posmrtných důkazů, bezcenné identifikační proceduře, nepřijatelným fotografickým důkazům i rozporným, nahodilým a lživým výpovědím o jeho smrti. A tak svět po celou tu dobu věřil, že hlavní architekt holocaustu takto unikl obžalobě před Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberku. Jenže – byl to skutečně Himmler? Jako první o tom vyslovil pochybnost Kim Philby, jeden z nejschopnějších tajných agentů MI6, a ve snaze ji rozptýlit zorganizoval v roce 1946 Operaci Globetrotter. Pochybnosti však zůstaly a daly autorovi této knihy podnět k pátrání, jež vedlo k odhalení utajovaného pozadí smrti říšského vedoucího – spleti korupčních machinací, zásahů vysokých financí, vlivu politických spekulací a mezinárodních intrik. Podle plánů Heinricha Himmlera se zdroje německého bohatství měly s nadcházejícím koncem války přemístit do zahraničí a vytvořit tam průmyslovou a finanční základnu k vytvoření čtvrté říše. V Německu samém se přitom vojenské kruhy měly podílet na úsilí SS o zdokonalování nacistických podzemních organizací.