Miroslav Hroch: Dějiny novověku

Miroslav Hroch: Dějiny novověku

⚡ Bleskové dodání do druhého dne pro desítky tisíc produktů z největšího online bazaru v ČR. Každý den stovky novinek v nabídce. A přesto, tenhle kousek už si ode mě nekoupíte. Někdo byl rychlejší... Ale nic není ztraceno. Můžete mi nahoře zadat svou e-mailovou adresu a jakmile se ke mě stejný produkt znovu dostane, pošlu Vám upozornění. Nebo si můžete vybrat z podobných produktů.103000000315727
60 Kč

Mohlo by se vám líbit

Popis zboží

Miroslav Hroch: Dějiny novověku

Učebnice pro střední školy Každý, kdo se ptá po historických kořenech moderního světa, začíná studiem onoho období, kdy v Evropě proběhl přechod od tradiční zemědělské společnosti ke společnosti občanské, průmyslové. Proměny, k nimž došlo v průběhu 16. - 19. století, nemají totiž v dějinách lidstva obdoby. Jejich součástí byl také postupný vznik jediného světa skládajícího se z navzájem propojených kontinentů. Proto patří poznání změn, jimiž prošla Evropa i svět v období, které označujeme jako novověk, k základním předpokladům pro pochopení současnosti. Bez těchto znalostí nelze ostatně ani posoudit místo našich národních dějin v širších vývojových souvislostech. Které změny budeme v této učebnici sledovat? Byly to především změny v životě člověka. Lidé, kteří byli svazováni vrchnostenskými příkazy i církevním dozorem, postupně uplatňovali svoji samostatnost, iniciativu. Mnozí se naučili podnikat, další hledali pro sebe co nejvýhodnější uplatnění. Na místo mimoekonomického přinucování a na místo poddanských povinností se postupně prosadil systém práce za mzdu, která je typická pro kapitalistické hospodářství. Nový systém dělby práce umožnil také rychlé uplatňování vynálezů: stroje a nové zdroje energie podnítily stále se zrychlující růst výroby. S tempem hospodářského růstu rostla také – byť nerovnoměrně – životní úroveň lidí a jejich vzdělání. V politickém životě byl absolutismus vystřídán ústavním systémem, který byl založen na politickém pluralismu. Představa, že moc vychází od panovníka z boží milosti, byla vystřídána názorem, že zdrojem moci je lid. Zatímco absolutismus chápal společnost a stát jako mechanismus ovladatelný z jediného řídícího místa, viděl ústavní systém společnost a stát jako živý organismus, v němž se setkávají a střetávají rozdílné zájmy jedinců a skupin. Formovaly se národy, které již nebyly pouhými soubory poddaných, ale staly se pospolitostmi občanů, kteří si byli ve svých právech navzájem rovni. Zároveň se vznikem národů se ovšem rodil nový skupinový rozpor: rozpor mezi národy. Kabinetní politika spjatá s nekontrolovaným uplatňováním moci přerůstala do politiky, kterou – alespoň v teorii – mohl kontrolovat a ovlivňovat každý občan. Na místo kontroly myšlení poddaných, která vycházela z představy, že existuje jen jediná pravda, nastoupila svoboda myšlení, názorový pluralismus a z něj vyplývající tolerance vůči odlišným názorům. V souvislosti s tím se změnila také úloha církví a místo náboženství v životě společnosti. V důsledku všech uvedených změn se stavovsky členěná a nábožensky kontrolovaná společnost proměnila v dynamickou společnost občanskou, v níž převládalo sekularizované, světské uvažování. Moderní Evropa se ovšem nezrodila automaticky. Osvobození člověka stálo mnoho úsilí a obětí a podílely se na něm revoluce stejně jako reformy. Nebyla to cesta přímočará ani plánovitá. Lidské úsilí o změnu, které je spojeno s vírou člověka v pokrok, patří nicméně k charakteristickým rysům novověkých dějin. Za tento pokrok ovšem lidstvo zaplatilo nejednou ztrátou. S vládou peněz se rozšířil materialistický kult hmotného blahobytu, s námezdní prací nový druh vykořisťování a třídní nenávisti, se zrodem národních zájmů se uplatňoval agresivní nacionalismus, s nerovnoměrným vývojem jednotlivých regionů a kontinentů vznikala imperialistická expanze. Zároveň s občanskou společností a průmyslovým rozvojem se totiž otevírala cesta k vítěznému pronikání nejsilnějších evropských zemí na ostatní kontinenty: Evropa začala vládnout světu. Není důležité, rozhodneme-li se označit tyto dalekosáhlé a hluboké přeměny za proces modernizace, za přechod od předmoderní k moderní společnosti, za buržoazní sociální revoluci, za přechod od feudálních poměrů ke kapitalismu či od společnosti agrární k průmyslové. Každé z těchto označení postihuje skutečnost, že se v celé Evropě dříve či později od základů změnila nejen skladba společnosti a výroby, ale také způsob života a myšlení.

  • Jazyk: český
  • Žánr:

Je Miroslav Hroch váš oblíbený autor?

Podívejte se také na další díla autora Miroslav Hroch, které mám skladem.

Máte rádi žánr Rok vydání|24688|2002|2002?

Podívejte se na knihy, které jsou tematicky a žánrově podobné. Kliknutím na žánr Rok vydání|24688|2002|2002 se dostanete na všechny knihy tohoto žánru, které mám skladem. Samozřejmě můžete vybírat i knihy z jiných žánrů, vyzkoušejte např: Beletrie, Cestopisy, Detektivní romány‎, Literatura pro děti‎, Dobrodružná literatura‎, Encyklopedie, Esoterika, Historické romány‎, Hobby, Hororová literatura, Jiný žánr, Komiksy, Kuchařky, Literatura faktu, Náboženská literatura, Naučná literatura, Počítačová literatura, Poezie, Psychologické romány‎, Romány, Romantika, Sci-fi a fantasy, Sport, Světová literatura, Technika, elektro, Thrillery, Umění, Válečné romány, Životopisy .


Pokud jste si stále nevybrali, podívejte se na všechny produkty z kategorie Učebnice bazar.

 Našli jste v ceně nebo popisu chybu?

Fotogalerie

Tento produkt není skladem. Následující fotografie jsou pouze obecného charakteru a nevztahují se na žádnou konkrétní položku.
Miroslav Hroch: Dějiny novověku Miroslav Hroch: Dějiny novověku Ilustrační fotografie
Miroslav Hroch: Dějiny novověku Miroslav Hroch: Dějiny novověku Ilustrační fotografie
Miroslav Hroch: Dějiny novověku Miroslav Hroch: Dějiny novověku Ilustrační fotografie
Miroslav Hroch: Dějiny novověku Miroslav Hroch: Dějiny novověku Ilustrační fotografie
Miroslav Hroch: Dějiny novověku Miroslav Hroch: Dějiny novověku Ilustrační fotografie

Dotaz k produktu